Kdo by to byl řekl, že i při odletu mě někdo bude tlačit do role potížisty. Můj batoh si opět zažil rentgenovou koupel, jako by v něm snad mohli něco nalézt, no nemohli, nože jsem se přeci zbavil (spíš jsem o něj přišel) v Londýně... Ale co, nakonec jsem se na palubu nalodil. Během letu se mi nepředpokládaně podařilo i zaspat a mimo to jsem stihl jen tři filmy (Spectre, Eddie The Eagle, Joy), což je samozřejmě slabota, během cesty do Států jich bylo +1 (The Revenant, Mission: Impossible – Rogue Nation, The Danish Girl a ten poslední zůstává tajemstvím i pro mě :-)). A jinak se nedělo nic, co by stálo za zmínku, kolektování jídla od holek a jeho pojídání se v mém případě nejspíš dá pokládat za standard.
A co Londýn, dostalo se nám holin? Nevím zda nenarážím na stěnu mlčení z ebenového dřeva? Abych se bál, že tento oslí můstek je až přespříliš chatrný, že? Jenže tu a tam rád tančím. Rád tančím na ostří nože, třeba toho, který jsem vcelku překvapivě po 14 dnech objevil na letišti na stejném místě, kde jsem ho nechal odpočívat před odletem do Států. Juchůůů! No a jinak nás čekalo šest hodin anglické svobody, kterou jsme se rozhodli využít po svém, už dlouho jsme nebyli na žádném treku :-) Překvapivě se nám podařilo objevit pěší exit z letiště, takže tentokrát bez pomoci double-deckerů. Příjemná vycházka po okolí spojená s odlovením nějaké té kešky a světe div se, počasí zase přálo :-)
Let do Prahy se obešel bez zvláštností, snad s výjimkou podivného, ale dobrého koláče, který doprovázel povedenou housku, neočekávané na tak krátkém letu, nicméně milé. 22:45 dosedáme na českou půdu a záhy ji cítíme i pod svými chodidly, příjemný pocit, země česká, domov můj... Trocha toho čekání na autobus, metro a pak vesele blaženi zážitky z Nového světa usínáme ve starých postelích s hlavou plnou myšlenek "kam že to bude příště".
Zajímavé odkazy:
Zdolaná vzdálenost:
A co Londýn, dostalo se nám holin? Nevím zda nenarážím na stěnu mlčení z ebenového dřeva? Abych se bál, že tento oslí můstek je až přespříliš chatrný, že? Jenže tu a tam rád tančím. Rád tančím na ostří nože, třeba toho, který jsem vcelku překvapivě po 14 dnech objevil na letišti na stejném místě, kde jsem ho nechal odpočívat před odletem do Států. Juchůůů! No a jinak nás čekalo šest hodin anglické svobody, kterou jsme se rozhodli využít po svém, už dlouho jsme nebyli na žádném treku :-) Překvapivě se nám podařilo objevit pěší exit z letiště, takže tentokrát bez pomoci double-deckerů. Příjemná vycházka po okolí spojená s odlovením nějaké té kešky a světe div se, počasí zase přálo :-)
Let do Prahy se obešel bez zvláštností, snad s výjimkou podivného, ale dobrého koláče, který doprovázel povedenou housku, neočekávané na tak krátkém letu, nicméně milé. 22:45 dosedáme na českou půdu a záhy ji cítíme i pod svými chodidly, příjemný pocit, země česká, domov můj... Trocha toho čekání na autobus, metro a pak vesele blaženi zážitky z Nového světa usínáme ve starých postelích s hlavou plnou myšlenek "kam že to bude příště".
Zajímavé odkazy:
Místo spánku:
- celkem, 6,3km
- London, Heathrow, 6,3km
Komentáře
Okomentovat