Den 14 (2.5.2016), San Francisco - Golde Gate Bridge a Chees Cake Factory

Typický scénář na nás čekal i 14. natáčecí den, obligátní ranní trojkombinace - snídaně, úklid auta a trocha hygieny. Okolo poledne, po třech hodinách v autě, se opět nacházíme na začátku naší cesty, v San Franciscu. S rafičkou kompasu přišpendlenou k severu míjíme letiště a nemůžeme se dočkat pohledu na Golden Gate Bridge.

Ale to by nešlo tak hned. Návštěvu San Francisca jsme započali v Golden Gate Parku, kde se (aspoň zdá) dalo zanechat zcela legálně auto aniž bychom platili nějaké parkovné a aniž bychom se měli děsit, zda tam ještě bude po našem návratu. Jeho návštěvu vám však nedoporučím, přestože v něm najdete:
  • muzea
  • sídla různých organizací
  • občerstvení
  • jezera
  • sportovní areály
  • kulturní areály
  • botanické zahrady
  • zvířata
  • ...a nevím co ještě.
Možná začínáte tušit, že mé nedoporučení je vlastně snahou ubránit vás od nevidění jiných míst :-) Věřte mi, že v parku o rozloze 5x0,75km lze strávit opravdu hodně času...


Nám se naštěstí podařilo uhasit zvědavost, co vše lze objevit a záhy jsme se vydali na sever. A netrvalo to dlouho, než jsme se dostali do South Bay. Ne náhodou jsme zanechávali své otisky v Baker Beach, která si také zaslouží aspoň několik slov. Leží v Presidiu, bývalé vojenské základně, dnes obrovském parku zahrnujícím vlastně celý SZ San Francisca. Založena byla již v roce 1812 a přežila až do roku 1997. V roce 1904 ji vybavili skrývatelnými děly, tzv. Battery Chamberlin, kterou můžete obdivovat dodnes. Mimo jiné, neznaje historii, jsem se nemálo podivil nad nálezem takového opevnění s hrůzu nahánějícími zbraněmi. A také se nelekejte setkání s naháči, poněvadž se jedná o oblíbenou nudistickou pláž. No a třeba vás však zaujme informace, že se tu v roce 1986 začala psát historie festivalu Burning Man... No a pořád jsem vám neprozradil tu nečekanou skutečnost, že je odtud překrásný výhled na Golden Gate Bridge!


Z pláže jsme pak vystoupali na vyhlídku (Pacifik Overlook), kde jsme to otočili a vydali se zpět. Ne náhodou jsme prubli místní traily. Na webu vypadají precizně, v realitě to bylo znatelně horší, často jsme neměli potuchy, zda se pohybujeme správným směrem, zvlášť v tom pralesním úseku to bylo vážně zajímavé. Nakonec jsme se vynořili na plánovaném golfovém hřišti (Presidio Golf Course) a to bylo fajn, následovala totiž čínská čtvrť (a skvělej obchodňák) a pak nebylo nic. Tedy opět Golden Gate Park a o čtyři hodiny starší auto :-)


Den utekl typicky nepředstavitelně rychle, blížil se večer a spolu s ním 18h. Tu nezmiňuji jen náhodou, shodou okolností šlo o hodinu, od které není třeba platit za parkování v centru. Za běžných okolností bych se o takovou věc nepokoušel, jako vletět do downtownu a hledat flek, kde nechat plechového miláčka, ale vzhledem k tomu, že jsme plánovali jednu z mála (možná snad jedinou) návštěvu restaurace ve Státech, tak to snad ani jinak nešlo. No a který že podnik nás tak nalákal? No když by se položila otázka tímto způsobem, tak asi žádný :-) Nicméně týden před odletem jsme s Janičkou okusili v oblíbené restauraci U Kašny (Rajhrad) luxusní cheesecake a tak nás napadlo, že bychom mohli navštívit Penny v The Cheesecake Factory a udělat malý srovnávací test (a to já rád, zvlášť když jde o jídlo, že? :-)).


Jenže znáte to, věci často nebývají takové, jak vypadají. Vyhlídkovou jízdu na jezdících schodech skrze všechna patra ohromného obchodňáku lze stěží označit za něco, co byste chtěli (nebo aspoň my). Jenže stále dobrý! Už u vstupu do restaurace si nešlo nevšimnou šíleného šrumce a front. Hmmm, jednu jsme vystáli. Na jejím konci jsme byli odměněni nějakým praštěným dálkovým ovladačem... Snad po půl hodině na nás došla řada. Ujala se nás číšnice, hmmm, proč nás vede na terasu, když jsme si přáli místo uvnitř? Aspoň, že to jídlo nám donesli poměrně rychle. Jenže zima a všude přítomní holubi kazili poměrně slušný výhled na.... na protější mrakodrap :-) No a jaké to bylo? Báječné, jenže na Rajhrad nestačili... A cena asi tří násobná. Ne zcela ideální dojem pak rozhodně nevylepšila číšnice, která nám doručila vadný účet, správný byl na $33 a ten špatný raději už ani nevím. Jinými slovy jednou a dost (skoro bych se mohl přiznat, že v CCF jsem vlastně nebyl poprvé, což však na věci nic nemění).

Po zaplacení nás samozřejmě (dle místních zvyků) poměrně rychle pakovali. Této snaze jsme se nestavěli vstříc, trocha pohybu po mrznutí na balkoně totiž ještě nikoho nezabila. Ve světlech nočního velkoměsta jsme s potěšením pozorovali SF Cable Cars a těšili se do hajan. No a že je v SF extra drahé ubytování jsem již zmiňoval? Cíl? Parkoviště obchodňáků... Jenže v downtownu na to není nikdo příliš zvědavý, několik policejních hlídek, několik cedulí "Private Property", reflektory a hluk. Změna plánů. Co třeba juknout na noční most.


Zpět v Presidiu, které se na mapách jevilo poměrně zeleně, tak nějak přijatelně pro náš záložní plán. Po chvíli bloudění zastavujeme na parkoviště sousedícím bezprostředně s Mostem (150m od mýtné brány). Ze skalnatého výběžku se odhaluje v celé své kráse. Fotogenická stavba překlenující průliv Golden Gate patří beze sporu mezi nejznámější objekty svého druhu na světě. Svého času dokonce třímal ve svých pilířích titul nejdelšího visutého mostu na planetě a asi nepřekvapí, že bychom se mohli zabývat mnoha dalšími aspekty počínaje historií stavby, přes řešení technických výzev až po proměnný počet jízdních pruhů a současnou oblibu u sebevrahů, ale tuto úlohu typicky přenechám vám samotným a raději se zastavím na parkovišti, kde vlastně již stojíme.


San Francisco toho nenabízí mnoho zdarma a ani toto parkoviště nebylo výjimkou. Bohužel řád parkoviště se mi zdál poněkud kryptický a ani holky mi s tím nepomohly. Zkrátka nebylo ani trochu jasné, zda večer musíme něco platit a jakže dlouho tam smíme zůstat... Únava mě posilnila a já se zmohl na stopování. Na parkovišti? Koho? LOL, vyšlápl jsem si na mostního rangera. Polda v obrovském autě na mě koukal hodně podezíravě, ale zastavil, otevřel si okénko a poslech si můj dotaz. Vysvětlení z řízení zřízeného cizince mluvícího řečí velice vzdáleně připomínající angličtinu mu stačilo, takže nám dal povolení vyspat se šest hodin tam, kde stojíme. Jo, usínalo se mi celkem dobře s myšlenkou, že okolo jezdí ozbrojený šerif, který na nás dá pozor a jako bonus na nás nebude v noci svítit baterkou :-)

Zajímavé odkazy:

Zdolaná vzdálenost:
  • celkem, 16,2km
    • San Francisco, 16,2km


Komentáře