Den 13 (1.5.2016), Yosemite - Hatch Hatchey

Vstávám před šestou a nemohu se dočkat dne, přeci jenom spánek přímo u silnice nebyl tím nejlepším. A aby toho nebylo málo, mé skromné propočty ukazují, že s palivem v nádrži nedojedeme až tam, kam bychom si přáli. Bohužel necelé dvě míle (na opačnou stranu) vzdálená benzínka je bez obsluhy a jak je známo, žádná z našich bankovních karet v ní nebude fungovat. True story bro! Jak z toho ven? Spočítal jsem množství paliva, které bylo třeba načerpat v této extra drahé benzínce na hranici parku, připravil si hotovost a čekal, až se někdo objeví... No nebylo snad ani sedm, takže to chvíli trvalo, stejně jako vysvětlit někomu, aby nám zaplatit svou kreditkou benzín, který bychom mu zaplatili v hotovosti. A jak to dopadlo? Vřelí lidé, borec nám nakoupil palivo za $9 a nevzal si od nás ani cent, tak jo, díky vám neznámý!

Třetí den v Yosemitech jsme se rozhodli pro trochu stranou stojící údolí Hetch Hetchey se stejnojmennou přehradou. Při vjezdu na nás čekala parkovací karta č. 11, no nebyli jsme první, ale vypadalo to na prázdný park, juchůůů!

Sotva jsme se ocitli na hrázi zmiňované přehrady s luxusním výhledem do nekonečné propasti, zaujal Andrejku asi půl kilometr vzdálený objekt... Ehmmm, ehmmm. Bingo! Dostala ho! Koho? Si děláte srandu. Medvěd! Juchůůů. Už jsem se začal obávat, že k tomuto setkání nedojde. A přeci jenom došlo. Vcelku vtipné, takhle mi to přijde fajn, ono totiž, chtěl jsem medvěda potkat ve volné přírodě, ale ne zas moc zblízka, takhle je to ideál :-) Setkání s krutou šelmou v divočině, ale vcelku bezpečně, dělilo nás půl kilometru a slušná propast ;-) Pěkné, díky Andrejko.

Po úvodním setkání bychom stěží mohli nevychválit tento den :-) Ale nakonec i bez něj bychom jej ocenili. Příroda nám zde nabízela značně odlišnou krajinu od předešlých dvou dní. No ano, yosemitská klasika je lepší, ale změna je život :-) Cesta vedla téměř stále po rovině a my si v klidu mohli prohlížet údolí, přehradu, hory okolo a pak i cíl naší cesty, úchvatné vodopády (Wapama Falls). Tříštíce se voda s nezaměnitelným zvukovým doprovodem nás těšila. Mlhovina objímající patu vodního sloupce příjemně chladila naše rozpálená těla. No ano, zcela jistě jsem zapomněl zmínit, že tento výlet nás provázely letní teploty a neskutečné dusno, které bylo předzvěstí přicházející bouře. Po důkladném osvěžení padlo rozhodnutí protáhnout si náš kratičký výlet o malý kousek pod Hetch Hetchy Dome. Z lesního porostu vykoukla paseka plná květin, zkrátka ideální místo pro piknik s milým výhledem na nekonečnou hladinu vodní přehrady.

Cesta zpět po stejné cestě ubíhala velice rychle, to díky hrozbě temných bouřkových mraků zavěšených na nebi ne příliš daleko. To však nebyla jediná hrozba na cestě, pomiňme teď zmiňovaného medvěda, který se snad vydal opačným směrem, stejně tak pestrobarevné motýly a snad i rychlé ještěrky a zaměřme se na hady. Já sám žádného nespatřil, ale neklame-li mě má paměť, holky ano, takže bacha na ně :-)

Návrat na prázdné parkoviště, tak jak jsme ho opouštěli ráno se zdál být nemožný, resp. byl. Parkoviště v podobě obřího jednosměrného kruháče ucpaly vozy turistiky chtivých turistů, takže i nás :-) Krátce po opuštění přehrady ne nepřekvapivě přišla dlouho avizovaná bouře, která tak nakreslila vlhkou tečku za milou etapou strávenou v Yosemitech.


Kam to bude dál. Salida čeká. Stovky mil nás blažila různorodá krajina, abychom na konci dne neocenili místní Target a naopak velice ocenili Marriott v Salidě, který nám dopřál klasických výdobytků moderní civilizace - elektřiny, teplé vody, sauny a ráno mé oblíbené snídaně :-)

Komentáře

Okomentovat