Naše letadlo přistálo na San Francisco International Airport o půl šesté. Celou hodinu však trvalo vyloďování zavazadel, resp. tak dlouho trvalo to, než jsme se všichni dostali k zavazadlům. Drahnou chvíli to dokonce vypadalo, že Andrejka o svůj kufr přišla, naštěstí se černé a ani jinak barevné chmury nevyplnili (ani jsme je neviděli, přeci jenom neujíždíme na LSD). Ale aby těch drobných problémů nebylo snad málo, dostala se (o chvíli dříve) do nesnází i Janička, která podstoupila nepříjemný výslech typu "popište nám detailně plán celého vašeho pobytu" (což byla moje starost), takže jí nezbylo, než si řádně a uvěřitelně vymýšlet. Ani tak, bohužel, příletové útrapy nezmlkly, natožpak aby se ztratily.
Letištní "metro" nás dopravilo do doku autopůjčoven. Přes velkoryse dimenzované prostoje, se nám tak podařilo asi s 10min zpožděním oproti plánu. To však žádný problém nebyl. Ujala se nás paní za pultem, sympatická usměvavá černoška, a jala se vyřizovat naši objednávku, kterou jsem učinil přes internetového přeprodejce - EconomyCarRental. Když se o tom zmiňuji, asi vám je jasné v čem byl zakopán pověstný chudáček pes. Než se začnu rozohňovat nad nefunkčností světa, spáchám tu přiznání, že si za vzniklou situaci nepřímo mohu stejně sám, respektive mé selhání při objednávání auta u Enterprise. Auto jsem po velmi důsledné rešerši vybral dva tři týdny před odletem a cena byla velmi přijatelná. Drobná (dvoutýdenní :-)) liknavost ohledně řešení víceřidičového setupu (rozuměj, aby oba potenciální řidiči (Andrejka si tuto roli nenazkoušela, stejně většinou hraje o level výš než my) byli pojištění) mě nakonec přivedla do nezáviděníhodné pozice, kdy jsem měl za auto najednou zaplatit místo nějakých 9.000Kč asi 14.000Kč. Poučení pro příště, máte-li objednané letenky, víte-li odkud a kam pojedete, na nic nečekejte! S každým dnem, kterým se vám přibližuje počátek dovolené, roste logicky i cena pronájmu vozidla, aneb kdo dřív přijde, ten dřív mele a hlavně i levněji... Jak z toho ven? Agregátorů a přeprodejců veškerých služeb naštěstí existuje ve Státech více než je zdrávo. Takže jsem odklonil svůj zrak od webů samotných půjčoven k webům společností stojících o patro výše. Vybíral jsem podle ceny, jak jinak, a to se mi po zásluze stalo osudným. Asi jsem uvěřil reklamnímu sloganu hlásajícímu "s námi se vám nestane, že byste na pokladně půjčovny zaplatili více, než vám tady ukazujeme!" Hádejte, co se mi asi tak stalo... Milá paní se tvářila pořád vesele, chtěný vůz z dané kategorie byl stále dostupný, vše šlo jak na drátkách, tedy do chvíle, než mi vyjela účtenku, na které nebyl očekávaný doplatek 372USD nýbrž 440USD... Aha... Tak to asi ne! V okamžiku vzniku problému se zcela změnil její charakter, tu tam byla ochota a úsměvy. Dověděl jsme se, že jim je zcela jedno, co mi napsala společnost, která "přeprodává" její vozidla, že oni s ní nemají nic společného. Jasně, to že má nějaká jiná společnost přístup do jejich registrační databáze a to, že dokáže nabídnout o třetinu nižší cenu jistě znamená, že nemají nic společného... Prokletí sr... Po desítkách minut řešení už nevím s kolikátým zaměstnancem, jsem docílil maximálně toho, že byli ochotní zavolat do "neznámé" společnosti z mého mobilního telefonu a zeptat se, kde je problém. Ano při jejich pomalosti, by rozdíl v částkách provolali dřív, než bych se zmohl na rozumný protest. Tak takhle ne, pánové... Auto jsem nezaplatil, že si to zkusím s milou společností vyřešit sám. Přes Wi-Fi a praštěný Androidí mobil se mi podařilo neuvěřitelné, rozběhat "webový chat" na stránkách EconomyCarRentals. Kupodivu na druhé straně byl opravdu člověk, který se mnou komunikoval a tak jsem se po nemálo technických problémech dostal do bodu, že jsem reklamoval něco, co jsem ještě nezaplatil :-) s tím, že to zaplatit musím, ať po mě chtějí cokoliv. Příjemná představa, jestli to takhle ve Státech půjde celou dobu, tak se na mizinu dostaneme hodně rychle. V tuto chvíli pěkně vypruzený platím o 70USD za auto více a v mysli házím americké autopůjčovny do stejného pytle jako české autobazary, jednoduše jsou to u mě šmejdi... Aby toho nebylo málo, hodina řešení, kdy holky padaly únavou při čekání na toho blázna, co se nehodlal vzdát, znamenala vypůjčení všech Focusů, takže návrat k pultu doprovázený mojí platbou 440USD byl odměněn tím, že jsme obdrželi vůz Nissan Versa. Nic proti ničemu? No nevím, auto, které grázlové řadí do kategorie nižší střední třídy (po bok Focusu), totiž patří ve skutečnosti do nižší třídy. Co byste také čekali od nejlevnějšího vozu na severoamerickém trhu... Možná vám přiblíží situaci skutečnost, že automobil produkovaný Nissanem (Nissan-Renaul-Mitsubishi-Dacia) stojí na stejné podvozkové platformě jako Dacia Logan a i jeho interiér mu není příliš vzdálený... Už jsem se zase chtěl domáhat svých práv, ve skutečnosti jsem tu přirozeně žádná neměl, něco mi povídejte o západní kultuře podnikání a přístupu k zákazníkům... Uvědomil jsem si, že bych nejspíše nic nezmohl, poněvadž zmiňované auto mají papírově zařazené v dané kategorii, a tak jsem raději vzal za vděk papírově nižší spotřebou a v jistých ohledech vhodnějším uspořádáním vozu pro naše plánované užití. Takže po pár hodinách, které uplynuly od dosednutí našeho letadla na půdu Spojených států jsme se konečně ocitli v podzemních garážích u auta, které nám mělo čtrnáct dní říkat pane/paní a de facto našeho domova.
Plán byl jasný (dopředu propočítaný), sednout do auta a vyrazit nocí kam až to půjde, zatímco Amíci budou chrupkat v postelích, popř. se cpát popcornem, colou a kečupem u televizí. Tedy hned po té, co se vyspíme pár hodin v našem novém autě (což nemá daleko od pravdy, podle tachometru najezdilo přesně 4.467km).
Spaní v autě a Spojené státy jsou kategorií samou pro sebe. Zásadní problém se nazývá "private property" a není problémem jediným. Osobní vlastnictví je zkrátka v této zemi nedotknutelné a díky tomu není snadné, rozuměj bezpečné, zastavit na libovolném místě a přespat aniž byste se nestřetli s majitelem třímajícím brokovnici v rukou, s přivolanými policisty o nic méně ostrými... Ani parkoviště obchodňáků nejsou obecně výhrou, když pominu intrinsický neklid daný tunou bláznivých nákupu chtivých lidí, tak je tu stále private property, kamery, ochranky, hlídkující a případně přivolaná policie. Naštěstí máloco (možná dokonce nic) platí bezvýjimečně, takže přeci jenom pár míst pro složení hlavy v autě nalézt můžete a dokonce vám v hledání pomůžou specializované weby, třeba takový, který vám umožní na mapě zobrazit parkoviště obchodňáků, kde přespání tiše tolerují... No a jedno takové jsme si v SF vybrali, konkrétně u nedalekého Targetu, kde jsme poprvé ve Státech nakoupili a nebylo to moc příjemné, nevím, osobně prostě tento obchodňák, který mnozí přirovnávají k Tescu, moc nemusím... Plánovaných několik hodin spánku nebylo jednoduše dosažitelných, poněvadž se mi letem a místní nocí odpovídající našemu dni začaly rozštelovávat biologické hodiny a navíc se ukázalo, že nejsem schopný spát na přední sedačce v autě. Ale aspoň se nám podařilo ověřit, že v konfiguraci všechna zavazadla narvaná na sedadle spolujezdce, sklopené opěrky zadních sedaček, sklopená opěrka řidiče co dovolí sklopené opěrky zadních sedaček, velkorysá ignorace vzniklého asi 20cm vysokého schodu v kufru, dva lidi do kufru, jeden člověk na řidičovu sedačku, se lze aspoň teoreticky v autě vyspat. Samozřejmě že špetka praxe vydá za tunu teorie... V praxi se narazilo na dva zásadní problémy. Chudák osoba na sedadle řidiče se prostě vyspat nemohla, buď její nohy ležely na zemi a člověk spočíval v nepřirozeně zkroucené poloze, popř. měla nohy položené na palubce, což znamenalo jejich nepodložení a následné ještě větší zkroucení trupu... První noc (pro mě asi tak 2h spánku) jsem to odnesl já, většinu dalších to na sebe vzala odvážná Andrejka. Ale co si budeme povídat, ani cestující, no spíše spáči, v kufru neměli ustláno na růžích, byť skoro čtvrtmetrový schod vzniklý nemožností sklopení zadních sedáků a naopak možností sklopit pouze zadní opěrky bodal do zad stejně jako trny růží... Tu však byla jistá naděje na řešení spočívající v postupném vybalování tuny hader, kterými jsme se popisovaný schod snažili proměnit v šikminu navazující na šikmo sklopená opěradla... To se poměrně dařilo, takže postupem času jsme dosahovali ideálních čtyřhodinových spánků na nakloněné rovině, ze které to jen sjíždělo, což bylo na poměry více než "cajk" :-)
Zajímavé odkazy:
Zdolaná vzdálenost:
Letištní "metro" nás dopravilo do doku autopůjčoven. Přes velkoryse dimenzované prostoje, se nám tak podařilo asi s 10min zpožděním oproti plánu. To však žádný problém nebyl. Ujala se nás paní za pultem, sympatická usměvavá černoška, a jala se vyřizovat naši objednávku, kterou jsem učinil přes internetového přeprodejce - EconomyCarRental. Když se o tom zmiňuji, asi vám je jasné v čem byl zakopán pověstný chudáček pes. Než se začnu rozohňovat nad nefunkčností světa, spáchám tu přiznání, že si za vzniklou situaci nepřímo mohu stejně sám, respektive mé selhání při objednávání auta u Enterprise. Auto jsem po velmi důsledné rešerši vybral dva tři týdny před odletem a cena byla velmi přijatelná. Drobná (dvoutýdenní :-)) liknavost ohledně řešení víceřidičového setupu (rozuměj, aby oba potenciální řidiči (Andrejka si tuto roli nenazkoušela, stejně většinou hraje o level výš než my) byli pojištění) mě nakonec přivedla do nezáviděníhodné pozice, kdy jsem měl za auto najednou zaplatit místo nějakých 9.000Kč asi 14.000Kč. Poučení pro příště, máte-li objednané letenky, víte-li odkud a kam pojedete, na nic nečekejte! S každým dnem, kterým se vám přibližuje počátek dovolené, roste logicky i cena pronájmu vozidla, aneb kdo dřív přijde, ten dřív mele a hlavně i levněji... Jak z toho ven? Agregátorů a přeprodejců veškerých služeb naštěstí existuje ve Státech více než je zdrávo. Takže jsem odklonil svůj zrak od webů samotných půjčoven k webům společností stojících o patro výše. Vybíral jsem podle ceny, jak jinak, a to se mi po zásluze stalo osudným. Asi jsem uvěřil reklamnímu sloganu hlásajícímu "s námi se vám nestane, že byste na pokladně půjčovny zaplatili více, než vám tady ukazujeme!" Hádejte, co se mi asi tak stalo... Milá paní se tvářila pořád vesele, chtěný vůz z dané kategorie byl stále dostupný, vše šlo jak na drátkách, tedy do chvíle, než mi vyjela účtenku, na které nebyl očekávaný doplatek 372USD nýbrž 440USD... Aha... Tak to asi ne! V okamžiku vzniku problému se zcela změnil její charakter, tu tam byla ochota a úsměvy. Dověděl jsme se, že jim je zcela jedno, co mi napsala společnost, která "přeprodává" její vozidla, že oni s ní nemají nic společného. Jasně, to že má nějaká jiná společnost přístup do jejich registrační databáze a to, že dokáže nabídnout o třetinu nižší cenu jistě znamená, že nemají nic společného... Prokletí sr... Po desítkách minut řešení už nevím s kolikátým zaměstnancem, jsem docílil maximálně toho, že byli ochotní zavolat do "neznámé" společnosti z mého mobilního telefonu a zeptat se, kde je problém. Ano při jejich pomalosti, by rozdíl v částkách provolali dřív, než bych se zmohl na rozumný protest. Tak takhle ne, pánové... Auto jsem nezaplatil, že si to zkusím s milou společností vyřešit sám. Přes Wi-Fi a praštěný Androidí mobil se mi podařilo neuvěřitelné, rozběhat "webový chat" na stránkách EconomyCarRentals. Kupodivu na druhé straně byl opravdu člověk, který se mnou komunikoval a tak jsem se po nemálo technických problémech dostal do bodu, že jsem reklamoval něco, co jsem ještě nezaplatil :-) s tím, že to zaplatit musím, ať po mě chtějí cokoliv. Příjemná představa, jestli to takhle ve Státech půjde celou dobu, tak se na mizinu dostaneme hodně rychle. V tuto chvíli pěkně vypruzený platím o 70USD za auto více a v mysli házím americké autopůjčovny do stejného pytle jako české autobazary, jednoduše jsou to u mě šmejdi... Aby toho nebylo málo, hodina řešení, kdy holky padaly únavou při čekání na toho blázna, co se nehodlal vzdát, znamenala vypůjčení všech Focusů, takže návrat k pultu doprovázený mojí platbou 440USD byl odměněn tím, že jsme obdrželi vůz Nissan Versa. Nic proti ničemu? No nevím, auto, které grázlové řadí do kategorie nižší střední třídy (po bok Focusu), totiž patří ve skutečnosti do nižší třídy. Co byste také čekali od nejlevnějšího vozu na severoamerickém trhu... Možná vám přiblíží situaci skutečnost, že automobil produkovaný Nissanem (Nissan-Renaul-Mitsubishi-Dacia) stojí na stejné podvozkové platformě jako Dacia Logan a i jeho interiér mu není příliš vzdálený... Už jsem se zase chtěl domáhat svých práv, ve skutečnosti jsem tu přirozeně žádná neměl, něco mi povídejte o západní kultuře podnikání a přístupu k zákazníkům... Uvědomil jsem si, že bych nejspíše nic nezmohl, poněvadž zmiňované auto mají papírově zařazené v dané kategorii, a tak jsem raději vzal za vděk papírově nižší spotřebou a v jistých ohledech vhodnějším uspořádáním vozu pro naše plánované užití. Takže po pár hodinách, které uplynuly od dosednutí našeho letadla na půdu Spojených států jsme se konečně ocitli v podzemních garážích u auta, které nám mělo čtrnáct dní říkat pane/paní a de facto našeho domova.
Plán byl jasný (dopředu propočítaný), sednout do auta a vyrazit nocí kam až to půjde, zatímco Amíci budou chrupkat v postelích, popř. se cpát popcornem, colou a kečupem u televizí. Tedy hned po té, co se vyspíme pár hodin v našem novém autě (což nemá daleko od pravdy, podle tachometru najezdilo přesně 4.467km).
Spaní v autě a Spojené státy jsou kategorií samou pro sebe. Zásadní problém se nazývá "private property" a není problémem jediným. Osobní vlastnictví je zkrátka v této zemi nedotknutelné a díky tomu není snadné, rozuměj bezpečné, zastavit na libovolném místě a přespat aniž byste se nestřetli s majitelem třímajícím brokovnici v rukou, s přivolanými policisty o nic méně ostrými... Ani parkoviště obchodňáků nejsou obecně výhrou, když pominu intrinsický neklid daný tunou bláznivých nákupu chtivých lidí, tak je tu stále private property, kamery, ochranky, hlídkující a případně přivolaná policie. Naštěstí máloco (možná dokonce nic) platí bezvýjimečně, takže přeci jenom pár míst pro složení hlavy v autě nalézt můžete a dokonce vám v hledání pomůžou specializované weby, třeba takový, který vám umožní na mapě zobrazit parkoviště obchodňáků, kde přespání tiše tolerují... No a jedno takové jsme si v SF vybrali, konkrétně u nedalekého Targetu, kde jsme poprvé ve Státech nakoupili a nebylo to moc příjemné, nevím, osobně prostě tento obchodňák, který mnozí přirovnávají k Tescu, moc nemusím... Plánovaných několik hodin spánku nebylo jednoduše dosažitelných, poněvadž se mi letem a místní nocí odpovídající našemu dni začaly rozštelovávat biologické hodiny a navíc se ukázalo, že nejsem schopný spát na přední sedačce v autě. Ale aspoň se nám podařilo ověřit, že v konfiguraci všechna zavazadla narvaná na sedadle spolujezdce, sklopené opěrky zadních sedaček, sklopená opěrka řidiče co dovolí sklopené opěrky zadních sedaček, velkorysá ignorace vzniklého asi 20cm vysokého schodu v kufru, dva lidi do kufru, jeden člověk na řidičovu sedačku, se lze aspoň teoreticky v autě vyspat. Samozřejmě že špetka praxe vydá za tunu teorie... V praxi se narazilo na dva zásadní problémy. Chudák osoba na sedadle řidiče se prostě vyspat nemohla, buď její nohy ležely na zemi a člověk spočíval v nepřirozeně zkroucené poloze, popř. měla nohy položené na palubce, což znamenalo jejich nepodložení a následné ještě větší zkroucení trupu... První noc (pro mě asi tak 2h spánku) jsem to odnesl já, většinu dalších to na sebe vzala odvážná Andrejka. Ale co si budeme povídat, ani cestující, no spíše spáči, v kufru neměli ustláno na růžích, byť skoro čtvrtmetrový schod vzniklý nemožností sklopení zadních sedáků a naopak možností sklopit pouze zadní opěrky bodal do zad stejně jako trny růží... Tu však byla jistá naděje na řešení spočívající v postupném vybalování tuny hader, kterými jsme se popisovaný schod snažili proměnit v šikminu navazující na šikmo sklopená opěradla... To se poměrně dařilo, takže postupem času jsme dosahovali ideálních čtyřhodinových spánků na nakloněné rovině, ze které to jen sjíždělo, což bylo na poměry více než "cajk" :-)
Zajímavé odkazy:
- https://www.flysfo.com/
- http://www.economycarrentals.com/
- https://www.enterprise.com/en/home.html
- https://www.nissanusa.com/versa/
- http://www.target.com/
- https://www.allstays.com/c/walmart-california-locations-map.htm
Místo spánku:
- celkem, 0km
Komentáře
Okomentovat